Difrakce je jedním z pozoruhodných projevů vlnové povahy světla, který můžeme pozorovat třeba při dopadu světla na destičku s periodicky umístěnými otvory. Světelné vlny procházející jednotlivými otvory se skládají - interferují - a výsledkem jsou krásné obrazce, které vzniknou na stínítku, např. na stěně, za destičkou. Čím jsou otvory, popř. jiná struktura na destičce jemnější nebo vlnová délka světla delší, tím je difrakční obrazec větší. To je vidět na třetí fotografii, která zobrazuje difrakční obrazce vytvořené lasery dvou vlnových délek (532 a 650 nm) na dvourozměrné síti otvorů. Druhá řada obrázků ukazuje difrakci na hustém plátně používaném pro sítotisk, a to v jedné a dvou vrstvách. Difrakci na kruhových otvorech ukazují červené obrázky ve čtvrté řadě, směrem doprava se otvory zvětšují. Obrazce mají navíc jemnou strukturu díky tomu, že otvorů bylo více. V 6. - 8. řadě jsou výsledky difrakce na tenkém vlákně. Pokud není vlákno kolmé na laserový paprsek, šíří se světlo podél pláště kužele, a protnutím s rovinnou stěnou tak můžeme vytvořit různé kuželosečky - zde kružnice, elipsy nebo hyperboly. Dole je zobrazeno koherenční zrnění, které vzníká interferencí mnoha vln z laseru odražených od drsného povrchu.